Pečetidla, pečeti, razítka a razidla ze sbírky muz - detail inzerátu

Starožitnost: Pečetidla, pečeti, razítka a razidla ze sbírky muz

Autor: Tereza Dlesková, Lubor Maloň

Formát: brožovaný

Počet stran: 80

Publikace u příležitosti otevření nové výstavy „Schváleno! Razítka, pečetě, typáře, městské znaky“. Katalog sfragistického fondu muzea, který představuje celkem 218 pečetidel, pečetí, razítek a razidel z muzejních podsbírek Sfragistika a Fond Tovačov. Unikátní jsou nejenom mnohé zachycené předměty, ale i skutečnost, že se jedná o vůbec první takto široce pojatou prezentacitéto části muzejní sbírky.

Kniha je rozdělena do několika částí. V úvodu jsou čtenářům vysvětleny základní pojmy, tedy například co je to sfragistika, typář, pečeť, razítko.

Následuje stručné shrnutí historie obou zmíněných podsbírek a charakteristika všech předmětů (stáří předmětů, místo původu, původci, typ obrazu, jazyk, tvar a materiál pečetních nebo razicích desek), kterou doplňuje i mapa a několik přehledných tabulek.

Největší část knihy je samozřejmě věnována vlastnímu katalogu. Jednotlivé položky obsahují stručné informace o předmětu (označení předmětu, původce, lokalita, datace, materiál, rozměry, typ obrazu, text a poznámka k popisu) a také jeho vyobrazení. Většinou se jedná o dvě barevné fotografie: celkový pohled na předmět a detail pečetní či razící desky (případně otisku pryžového razítka).

V katalogu nechybí ani seznam použité literatury a bohatý rejstřík, který umožňuje vyhledávat předměty nejen podle původců, uvedených jmen a míst, ale také podle řady dalších kritérií (druh předmětu, typ obrazu, jazyk, typ majitele, datace, materiál a tvar razicí plochy).

Už z podstaty typářů (pečetidel) a některých razítek je jasné, že se jedná o naprosté unikáty, které nikde jinde nenajdeme. Pečetidla i razítka totiž sloužila zejména k jasné identifikaci svého majitele a k ověřování pravosti listin, proto existoval zpravidla jen jeden exemplář, který byl v případě svého dožití zpravidla zlikvidován. Pokud se dochoval a dostal do muzea, můžeme to považovat za malý zázrak. Častěji se tak setkáváme s otisky pečetidel (pečetěmi) a razítek na archiváliích, než s jejich předlohami. Nejstarší z předmětů popisovaných v této knize pocházejí z poloviny 16. století, nejmladší pak z 90. let 20. století. Většina z nich byla užívána v dnešním okrese Přerov (bohatě jsou zastoupeny města Přerov a Tovačov, v menší míře pak i okolní obce jako např. Beňov, Domaželice, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Hranice, Osek nad Bečvou, Veselíčko, Vlkoš a Želatovice), ale nalezneme mezi nimi i předměty z okolních okresů (Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Nový Jičín) a také z mnohem vzdálenějších míst (jižní Morava, Slezsko, Itálie, Rakousko, Polsko, Ukrajina, Belgie, Francie).