Riedlbauch Rudolf : Muzikanti, dat. 1980 - detail inzerátu

Starožitnost: Riedlbauch Rudolf : Muzikanti, dat. 1980

OBRAZ JE MOŽNÉ VIDĚT PO PŘEDCHOZÍ DOMLUVĚ, NENÍ NA PRODEJNĚ ( signováno, datováno, olej na plátně o rozměru 99 x 120 cm, ze zadní strany autorský štítek, nerámováno, malba v dobrém stavu ) Akademický malíř Rudolf Riedlbauch se narodil 14. 6. 1944 v obci Dýšina u Plzně a vyrůstal v jihočeských Strakonicích. Tam navštěvoval hudební oddělení tehdejší lidové školy umění, hrál na klarinet v komorním a dudáckém orchestru a v orchestru místního gymnázia. Současně se u něho již od dětství projevoval vyhraněný talent výtvarný. Během let se ukázalo, že jeho osudem bude malování, ale i to, že hudba v něm bude mít trvalé místo a bude zdrojem inspirace mnoha obrazů. V roce 1962 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde studoval ve speciální figurální a krajinářské škole profesora Františka Jiroudka. Škola tehdy organizovala pro studenty každoročně studijní cesty, stáže a výměny posluchačů uměleckých škol. Riedlbauch v té době navštívil Belgii, Holandsko, Rusko, NDR a Gruzii. Nejvíce jej ovlivnila návštěva Itálie v roce 1965, kde měl možnost seznámit se s díly italské renesance. Fascinovaly jej fresky Piero della Francesca v Arezzu. Silně byl ovlivněn tvorbou barokních umělců, působících v Čechách a na Moravě, zejména V. V. Reinera, P. J. Brandla a F. A. Maulbertsche. Po ukončení studií na akademii vstoupil do širokého proudu českého výtvarného života s výraznou razancí jako malíř značně vyhraněného názoru, který se přihlásil k obnovenému zájmu o figurální tvorbu, obracející se k civilním námětům, jejímž obsahem je mnohostranné zobrazení člověka jako určujícího nositele dějů a proměn života. Obrazy, se kterými se odborná i laická veřejnost seznamovala na mnoha výstavách nebo na tehdy pravidelně pořádaných celostátních přehlídkách, zaujaly především expresivními barevnými kombinacemi, dramatickými ději a lyrikou. Charakteristickým rysem se pro jeho malbu stalo rozkládání tvarů do menších kaleidoskopických ploch, které posilovaly dynamičnost zvolených námětů a v divákovi snadněji evokovaly jeho vlastní vzpomínky a dojmy. Umělecká kritika oceňovala především expresivní spontánnost, působivý kolorismus a lásku i úctu k barvě jako základnímu výrazovému prostředku. Jedním z inspiračních zdrojů autora vždy byla a stále zůstává hudba, kterou se zabýval nejen on, ale i jeho sourozenci, dnes uznávaní hudební umělci. Na jeho obrazech se často setkáváme s vyobrazením jednotlivých hudebníků, nejčastěji houslistů nebo hráčů na flétnu, ale i s celými skupinami nebo se zpěváky. Jindy maloval výjevy z poutí, slavností, k opakovaným námětům patří výjevy z cirkusů nebo divadla. Jeho obrazy mají silný hudební charakter nejen zásluhou hudebních námětů, ale také zvučností barev, muzikálností celé kompozice a rytmu, tedy svojí substancí. Dalším zdrojem Riedlbauchovy tvorby je příroda – téma, které nabylo na rozsahu poté, co si vybudoval mimopražský ateliér v renovované staré chalupě v blízkosti Blatné. Nejen krajinné scenérie, ale také náměty vodních ploch tamnějších rybníků i jednotlivé stromy, keře, květiny, nacházíme na jeho rozměrných plátnech i na nástěnných malbách. Mnoho obrazů vzniklo při jeho cestách a pobytech v zahraničí, zejména jsou to krajiny od Středozemního moře nebo ze Schwarzwaldu ve Spolkové republice Německo. Riedlbaucha přitahovaly také možnosti monumentální tvorby a její realizace v architektuře. Právě v této oblasti se výrazně projevila jeho schopnost myšlenkového a tvarového zobecnění mnoha konkrétních jevů života i schopnost podřídit jednotlivá díla celkovému řádu dané architektury, který dotvářejí nejen obsahem, ale i specifickou barevností. K nejznámnějším realizacím patří velká luneta ve vstupním prostoru Poslanecké sněmovny ČR, jiné jsou v areálu některých vysokých škol v Praze nebo malby na fasádách sídlištních domů v Trnavě. Některé práce zrealizoval také v SRN. První samostatnou výstavu uskutečnil ještě jako studující AVU v roce 1966 ve Strakonicích a od té doby do současnosti vystavoval mnohokráte jak samostatně, tak na výstavách skupinových. Pravidelně vystavuje se skupinou Tolerance ‘95. Jeho obrazy byly ještě v době studií vybrány na výstavu uměleckých škol v Mexiku a později i na různé přehlídky výtvarného umění, například na Podzimní salon v Paříži v roce 1983. Vystavoval na Slovensku, v Bulharsku, Polsku, Rakousku, Nizozemsku, Belgii, Francii, Itálii, Finsku, SRN, Iráku a Brazílii. Charakteristickým rysem Riedlbauchovy tvorby je kontinuita výtvarného názoru i výrazu, projevující se jako široký a nepřetržitý proud, který sjednocuje autorovy umělecké snahy přes hranice jednotlivých témat a časových období. Jeho malířsky vytříbená, jadrná, obsahově bohatá a barevně výrazná tvorba představuje jednu z velmi osobitých cest našeho soudobého malířství. ( PhDr. Dušan Sedláček )