České porcelánky, výroba porcelánu v Čechách

 

Výroba porcelánu má na českém území velkou tradici, a to zejména díky bohatým nalezištím kaolínu, hlín a jílů a také díky hustým lesním porostům.

S porcelánovou produkcí u nás se přitom začalo poměrně pozdě, a to až koncem 18. století. V tehdejší rakousko-uherské monarchii totiž panovala obava, aby konkurence neuškodila preferované vídeňské porcelánce.

Náročné časy potkaly české továrny na keramiku a porcelán také v období obou světových válek nebo hospodářské krizi 30. let 20. století. Problém nastal také po druhé světové válce, kdy v rámci odsunu německých obyvatel značně ubylo zaměstnanců i samotných provozovatelů továren. Podniky byly znárodněny a tento stav trval až do 90. let 20. století, kdy se české porcelánky a keramičky dočkaly privatizace, některé firmy však přechod ke kapitalismu neustály.

Více o historii výroby keramiky a porcelánu v Čechách najdete v odkazech níže uvedeného rejstříku.

 

Rejstřík českých výrobců porcelánu a keramiky

Aich. Německy název Doubí, dříve města, dnes části Karlových Varů. Nápis Aich se objevoval na značce místního porcelánu, s jehož výrobou začal Jan Möhling.

ALP, továrna na porcelán a plavírna kaolínu. Název porcelánky v Hlubanech u Podbořan, kterou v roce 1875 zřídili bratři Martinové.

Altrohlau. (Alt-Rohlau, resp. Rohlau) - německý název Staré Role (část Karlových Varů), který se objevoval na místním porcelánu vyráběném v továrně Benedicta Hasslachera a jeho následovníků.

Amphora. Keramička v Trnovanech, aktuálně městské části Teplic, jež byla otevřena roku 1892 a po druhé světové válce se stala součástí Spojených keramických závodů Teplice.

Bechyně. Továrna knížete Paara na jihu Čech, poté Výrobní družstvo keramiky, později Keramické závody a po revoluci Laufen CZ.

Bohemia. Porcelánka v Nové Roli na Karlovarsku založená roku 1921 specializující se na hotelové a domácí nádobí, později součást národního podniku Karlovarský porcelán.

Březová. Porcelánka Pirkenhammer u Karlových Varů, kterou roku 1803 vybudoval Friedrich Höcke a jejíž výroba skončila skončila v 90. letech 20. století.

Bystřice pod Hostýnem. Město proslavené především výrobou nábytku mělo i svou keramickou manufakturu.

Bystřice u Teplic. Porcelánka KAEMPE či K. M. P. z Bystřice, která je dnes součástí Dubí. Pro místní výrobu je charakteristický třešničkový dekor či zdobení modrou glazurou v kodaňském stylu.

Bernhardt. Malá porcelánka v Horním Slavkově na Karlovarsku, odkud pochází především mnohem známější značka Haas & Cžjžek.

Bělá u Děčína. Továrna Julius Dressler, Fayence- Majolika und Porzellanfabrik.

Bloch & Company. Továrna v Dubí u Teplic založená Antonem Tschinkelem.

Bochov. Porcelánka Plass & Rösner na Karlovarsku.

Božíčany. Porcelánka J. S. Maier na Karlovarsku.

Budov. Manufaktura rodiny Langových na Karlovarsku a továrna Spitzl otevřená roku 1914 na Karlovarsku.

Carl Knoll. Výrobna porcelánu Karla Knolla v Rybářích, které jsou nyní součástí Karlových Varů.

České Budějovivce. Porcelánka bratří Hardtmuthových přestěhovaná z Vídně na jih Čech.

Císařsko-královská odborná škola pro keramický průmysl. Umělecká škola v Bechyni.

Dalovice. Původně manufaktura na kameninu, později porcelánka nedaleko Karlových Varů.

Dalowitz, Dalwitz. Německý název obce Dalovice u Karlových Varů, kde se vyráběla kamenina a porcelán.

Desná. Jizerská porcelánka založená Gustavem Schnabelem a později vlastněná Richardem Rösslerem s tradicí od roku 1869.

Děčín. Porcelánka Schiller & Gerbing sídlila v Horním Grundu a Podmoklech, obě původní adresy porcelánky jsou dnes již součástí Děčína.

Ditmar-Urbach. Keramička založená bratry Urbachovými v Trnovanech, později sloučená s podnikem Rudolfa Ditmara ve Znojmě.

Dolní Chodov, resp. Chodov. Jedna z prvních porcelánek v Čechách založená Františkem Mieslem na Sokolovsku.

Doubí u Karlových Varů. Porcelánka Jana Möhlinga, která se později stala součástí koncernu Epiag.

Dubí. Továrna Antona Tschinkela působící na Teplicku.

Duchcov. Porcelánka Royal Dux v severních Čechách známá i mezi zahraničními sběrateli starožitného porcelánu.

Dvory. První porcelánku v dnes již části Karlových Varů zřejmě založili bratři Moserové, později se měla stát součástí podniku bratří Benediktů.

Elbogen. Německý název města Loket na Karlovarsku, kde vznikla jedna z prvních porcelánek v Čechách.

Epiag. Prvorepublikový koncern provozující porcelánky v karlovarském regionu.

Fischer & Reichenbach. Název porcelánky v Březové u Karlových Varů v letech 1811-1846, kdy ji vedli Jan Martin Fischer a Kryštof Reichenbach.

Fischern. Německý název Rybářů, které jsou dnes součástí Karlových Varů a kde sídlila porcelánka Carl Knoll.

Freihöls. Německý název Staré Lhoty na Śumavě, kde působila manufaktura na kameninu.

Gebrüder Schütz. Výrobce keramiky v Olomučanech na Blanensku.

Gieshübel. Německý název obce Kysibl v karlovarském regionu, která je dnes známa pod názvem Stružná. Vznikla zde jedna z prvních porcelánek v Česku.

Graniton. Továrna ve Svijanech provozovaná Josefem Rydlem a Karlem Thonem za svou krátkou existenci v letech 1907-1928 stihla spolupracovat na secesní a kubistické stolní keramice s předními českými umělci.

Haas & Cžjžek. Název nejstarší porcelánky v Horním Slavkově od roku 1867, kdy se podniku ujali Georg Haas a Hans Cžjžek.

Haindorf. Německý název města Hejnice na Liberecku, kde působila továrna Kratzer a další méně známé porcelánky.

Háje u Horního Slavkova. Porcelánka, která skončila krátce potom, co byla roku 1790 založena F. A. Habertitzelem a J. G. Sontagem, protože nedostala privilegium a skončila tak u pokusných výrobků.

Hajniště. Porcelánka rodiny Perschových v obci na severu Čech.

Hamry. Manufaktura na kameninové zboží v obci na Klatovsku.

Hardtmuth. Porcelánka založená ve Vídni a později přestěhovaná do Českých Budějovic.

Hasslacher, Benedict (či Benedikt). Zakladatel porcelánky ve Staré Roli, jehož iniciály B. H. se také objevovaly na starorolském porcelánu.

Hegewald. Německý název obce Hajniště, kde sídlila porcelánka rodiny Perschových.

Hejnice. Město na Liberecku, kde sídlila porcelánka Kratzer a další menší podniky.

Hlubany. Porcelánka na Podbořansku založená bratry Martinovými, později známa pod značkou ALP.

Hofmann & Jahn. Méně známá porcelánka v Chodově na Sokolovsku.

Hohenstein bei Teplitz. Německý název Unčína na Teplicku, kde se vyráběla kamenina, zejména siderolit a teralit.

Horn. Německý název obce Hory na Karlovarsku, jejíž porcelánka se v nejlepších časech své existence těšila z odbytu svého porcelánu až v Austrálii.

Horní Bříza. Údajně největší středoevropské naleziště kaolínu a také sídlo firmy vyrábějící keramické dlaždice od poloviny 19. století.

Horní Grund. Sídlo porcelánky Schiller & Gerbing, dnes již na území města Děčín.

Horní Slavkov (respektive pouze Slavkov). Nejstarší porcelánka v Čechách zřízená v roce 1792 a později známá jako Haas & Cžjžek.

Horní Tašovice (respektive jen Tašovice). Porcelánka Pohl v obci, která je dnes již součástí Stružné.

Hory (u Lokte, resp. u Jenišova). Porcelánka na Karlovarsku, již zprovoznil roku 1890 Johann Kemp.

Hostěrádky. Keramička na Znojemsku založená v roce 1872.

Hranice na Moravě. Manufaktura na výrobu fajáns působící ve druhé polovině 18. století.

Hrušov (nad Odrou, Ostrava-Hrušov). Podnik původně založený jako dopňková výrobna k místní chemičce.

Chlum (respektive Chlum sv. Máří). Manufaktura na výrobu kameniny na Českolipsku.

Chodov. Jedna z nejstarších porcelánek v Čechách, kterou založil František Miesl i díky souhře náhod.

Chodovia. Družstvo pro chodský svéráz a lidovou kulturu z Klenčí pod Čerchovem.

Chodau. Německý název města na Sokolovsku, kde vznikla jedna z prvních porcelánek v Česku.

Chranišov (u Chodova). Porcelánka Heinz & Co. z vesnice na Sokolovsku.

Maier & Co. Skromná porcelánka založená J. S. Maierem v Dolním Chodově.

Ivančice. Město na Brněnsku, kde fungovala keramická továrna Schildberger, Seka & spol.

Jakubov. Porcelánka založená podnikateli Gareisem a Maderem známá pod značkou Jokes (německým názvem Jakubova).

Jalový Dvůr. Dietlova porcelánka na Sokolovsku založená koncem 19. století.

Jaroněk, Alois. Malíř porcelánu působící v Rožnově pod Radhoštěm a Praze.

Jarošov nad Nežárkou. V jižních Čechách nedaleko Jindřichova Hradce byla roku 1923 založena keramička pod názvem S. K. W. závody.

Ježek, Jaroslav. Přední český designér, významný tvůrce návrhů užitkového i dekorativního porcelánu pro Karlovarský porcelán a oceněný autor na EXPO 58 za moka servis Elka a zvířecí plastiky.

Jílové u Podmokel. Keramička bratří Mehnerových, která se původně specializovala na výrobu poniklovaných plechů.

Jizerská porcelánka. Výroba porcelánu ve městě Desná v severních Čechách od zakladatele Richarda Rösslera až po současnou výrobu technického porcleánu.

Jokes. Německý název vesnice Jakubov, který se užíval při značení výrobků jakubovské porcelánky.

Julius Dressler. Továrna na výrobu fajáns, majoliky a porcelánu založená v Bělé, která je dnes součástí Děčína.

Kamenický Šenov. Řeč je o manufaktuře založené Josefem Palmem v Šeltech, které se později staly součástí Práchně momentálně spadající pod Kamenický Šenov.

Karlovarský porcelán, národní podnik. Státem zřízená společnost provozující tradiční porcelánky soustředěné především v okolí Karlových Varů.

Keramická akciová společnost, Bechyně. Továrna na keramické zboží v jižních Čechách.

Keramické závody a.s., Bohemia. Porcelánka v Nové Roli na Karlovarsku založená roku 1921.

Keramické závody, n. p. Bechyně. Továrna na sanitární keramiku v Bechyni.

Keramické závody Znojmo. Státem provozovaný podnik sdružující keramické továrny na Znojemsku.

Klášterec nad Ohří. Porcelánka Thun, jedna z nejstarších a nejúspěšnějších továren na porcelánové zboží v Čechách.

Klenčí (pod Čerchovem). V obci na Domažlicku působila manufaktura Josefa Mayera či podnik Chodovia a také mnoho hrnčířských výroben.

Koloveč. Hrnčířská dílna Jana Kašeho v městysu Koloveč na Domažlicku.

Kopřivnice. Keramická manufaktura provozovaná rodinou Raškových.

Kostelec nad Černými Lesy. Město v okrese Praha-východ je bohatým nalezištěm hlíny vhodné ke keramickému zpracování. K nejúspěšnějším výrobcům zde patřila například továrna Aloise Vondráčka, či podnik Jaroslava Stuchlíka nebo hrnčířství Josefa Živce.

Kratzer. Porcelánka Josefa Kratzera v Hejnicích na Liberecku.

Kysibl. Jedna z nejstarších českých porcelánek, kterou založil Christian Nonne v obci Kysibl, která dnes nese název Stružná.

Kravsko. Továrna na výrobu kameniny nedaleko Znojma, kterou založil Michael Raufer.

Krásno. Město na Karlovarsku bylo sídlem Spinnerovy porcelánky, malírny porcelánu Josef Norbert Spinner, Schmiegerovy malírny porcelánu a dalších podobných podniků.

Kryry. Malá továrna na keramiku Steinberger & Co. ve městě Kryry na Ústecku.

Kunštát. Továrna na keramiku Franze Schamschuly či družstvo Hlubna.

Lázy. Manufaktura na kameninu založená Josefem Löblem v Lázech na Vsetínsku.

Ledvice. Porcelánka důlního inženýra Gustava Bihla, jenž byl zároveň v čele Mostecké uhelné.

Lesov. Vesnice na Karlovarsku spadající pod obec Sadov, která je domovem hned dvou úspěšných porcelánek, a to podniku Concordia Lesovtovárny bratří Lenhartů s pobočkou ve Staré Roli.

Letovice. Keramická továrna založená Josefem Mrázkem na Blanensku, kde se vyrábělo mj. kubistické nádobí Pavla Janáka.

Litovel. Město v Olomouckém kraji sice nedisponovalo klasickou továrnou na keramiku či porcelán, zato se zde výrazně prosadilo hrnčířství.

Lochotín. Část Plzně, kde působila známá manufaktura na výrobu kameniny a fajánse, později zaměřená na porcelánové zboží.

Loket. Porcelánka na Sokolovsku založená na přání slavné vídeňské továrny rodinou Haidingerových.

Loučky. Porcelánka Rudolf Kämpf vybudovaná začátkem 20. století úspěšně exportující do zahraničí.

Loukov. Manufaktura na kameninové nádobí na Vsetínsku.

Louny. V Lounech byla založena porcelánka Bernarda Bermanna, která se od začátku zaměřovala na technický a elektrotechnický porcelán. Po druhé světové válce byla součástí národního podniku Elektroporcelán. Její výrobky nejsou tradičním sběratelským artiklem.

Lubenec. Porcelánka v původně barokním zámečku na Lounsku založená Františkem Lehnertem.

Merklín. Porcelánka založená manželi Becherovými na Karlovarsku.

Mikulůvka. Obec na Vsetínsku, kde založila keramickou manufakturu rodina Löblových.

Mildenice. Porcelánka Scholz působila vedle Mildenic také v Raspenavě a Hejnicích, všechny pobočky tak sídlily v okolí Liberce.

Mírová. Porcelánka na Karlovarsku založená roku 1890.

Most. Porcelánka Carla Spitze ve městě v severozápadních Čechách.

Nesselsdorf. Německý název Kopřivnice, který se rovněž objevoval na značení kopřivnické keramiky.

Nová Role. Město na Karlovarsku, kde vznikla renomovaná porcelánka v roce 1921 a v 70. letech k ní byl přistaven další závod.

Nové Město pod Smrkem. Severočeská porcelánka, kterou založil Josef Mazel.

Novosedlice. Keramická továrna Kirsch & Tschiesche na Teplicku.

Nový Bor. Továrna Paepcke & Schäfer zaměřená na výrobu keramiky na Českolipsku.

Nowotny, August. Majitel porcelánky ve Staré Roli od roku 1823, jehož jméno zároveň bylo uváděno na značce starorolského porcelánu.

Olomučany. Keramická manufaktura v obci na Blanensku provozovaná pod značkou Gebrüder Schütz.

Oscar & Edgar Gutherz. Porcelánka ze Staré Role, kterou založili bratři Gutherzové a v meziválečném období byla součástí koncernu Epiag.

Ostrava-Hrušov. Malá akciová společnost na výrobu keramiky v Hrušově nad Odrou, který se později stal součástí Ostravy.

Ostrov nad Ohří. Porcelánka PULS založená roku 1873 Josefem Pfeifferem a Ludwigem Löwensteinem.

Paepcke & Schäfer. Továrna na keramiku v Novém Boru.

Pajrek. Kameninová manufaktura rodiny Schellhornových.

Pexider. Továrna Františka Pexidera v Letovicích na Blanensku se zabývala výrobou kamen, kachlů, sporáků a umělecké figurální keramiky. František Pexider si po praxi v Laufu u Norimberku založil vlastní továrnu v Letovicích roku 1925, ve svém podniku spolupracoval s předními sochaři. Návrhy pro něj zhotovovali František Hořava, František Úprka, Emil a Rudolf Hlavicové, Josef Mařatka, Břetislav Benda, Hubert Kovařík a další. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a od roku 1948 začleněna pod národní podnik Moravské keramické závody Brno.

Pirkenhammer. Německý název obce Březová u Karlových Varů, kterým zároveň bývalo označováno zboží březovské porcelánky.

Plachtín. Fuchsova manufaktura na kameninu severně od Plzně.

Plass & Rösner. Porcelánka v Bochově na Karlovarsku, která se původně zabývala výrobou porcelánových panenek a hlaviček pro panenky z jiných továren.

Plzeň. Podnik v Lochotíně původně zaměřený na kameninu a fajáns založený Karlem Königem, který později převzal František Schertler a vedl ho jako porcelánku.

Podmokly. Porcelánka Schiller & Gerbing působila v Horním Grundu a Podmoklech.

Praha. Porcelánka v české metropoli využívala služeb známého německého sochaře Ernsta Poppa a mezi sběrateli se proslavila především figurálním porcelánem.

Prácheň. Kameninová manufaktura založená v Šeltech, které se později staly součástí Práchně.

Popp, Ernst. Německý sochař a modelér, jenž od poloviny 19. století žil v Praze a dělal modely figurálního porcelánu pro porcelánky v Praze a Klášterci nad Ohří.

PULS. Porcelánka v Ostrově nad Ohří založená Josefem Pfeifferem a Ludwigem Löwensteinem.

Rajnochovice. Keramická dílna založená bratry Löblovými, kterou následně provozoval Florian Urbiš.

Raspenava. Podnik Scholz působil na třech pobočkách v okolí Liberce, vedle Raspenavy také v Mildenicích a Hejnicích.

Richter, Fenkl & Hahn. Porcelánka založená bratry Richterovými v Dolním Chodově.

Royal Dux. Porcelánka z Duchcova, která se těší popularitě i mezi zahraničními sběrateli starožitností a porcelánu.

Rožnov pod Radhoštěm. Ve městě sice neregistrujeme porcelánku, ani keramičku, zato zde měl ateliér Alois Jaroněk, který ve své dílně maloval na porcelán a keramiku.

Rybáře. Porcelánka Carl Knoll zaměřená na figurální porcelán, servisy pro hotely či lázeňské pohárky.

S. K. W. závody. Podnik na výrobu keramiky v jihočeském Jarošově nad Nežárkou založený roku 1923.

Schildberger, Seka & spol. Výrobce keramiky působící od konce 19. století v Ivančicích.

Schlackenwerth. Německý název města Ostrov nad Ohří, který býval zmiňován na značení porcelánky PULS.

Scholz. Porcelánka v Hejnicích na Liberecku s pobočkami v Raspenavě a Mildenicích.

Slavkov. Nejstarší porcelánka v Čechách založená roku 1792, později známá jako Haas & Cžjžek.

Sommer & Matschak. Méně známa porcelánka z Horního Slavkova.

Spitzl. Menší porcelánka v Budově na Karlovarsku, která se orientovala zejména na výrobu hrníčků a tureckých šálků.

Spojené továrny na porcelán Union. Akciová společnost, pod kterou spadaly porcelánky z Klášterce a továrna z Trnovan.

Stará Lhota. Kameninová manufaktura na Šumavě.

Stará Role. Jedna z prvních porcelánek v Čechách, kterou vedli Benedikt Hasslacher, August Nowotny nebo Moritz Zdekauer.

Svijany. Obec na Liberecku byla sídlem populární keramické továrny Graniton.

Šatov. Továrna na keramiku, speciálně na keramické dlaždice, kterou založil Wolfgang Jochem na Znojemsku.

Šelty. Manufaktura na výrobu kameniny v Šeltech, kterou založil Josef Palme.

Tašovice (resp. Horní Tašovice). Porcelánka na Karlovarsku založená již roku 1860, která v nejlepších dobách distribuovala své zboží i do ciziny.

Teinitz. Německý název města Týnec, který se rovněž objevoval na značení místního kameninového zboží.

Telnice. Porcelánka u Teplic vedená na přelomu 19. a 20. století Theodorem Albertem Pohlem, který ji později prodal svému bratrovi Leohardovi. Rodina Pohlových byla na českém území známa především provozováním porcelánky v Žacléři.

Teplice. Na mapě české keramiky a porcelánu jsou Teplice velice významným místem. Velký podíl na tom mají Trnovany, které se staly součástí města až později. V Trnovanech fungovaly především podniky Alexandra, AmphoraDitmar-Urbach, sídlila zde také továrna na majoliku a fajáns Josefa Strnacta ml., manufaktura Paula Dachsela, porcelánka Adolfa Laufera, podnik Antona Kessela, porcelánka Melkus & Moest, továrna na terakotu a porcelán Vincenze Ungera či společnost Eduard Stellmacher & Co., což byla porcelánka bývalého spolumajitele a syna zakladatele Amphory. Filiálku proboštovské porcelánky založili v Trnovanech bratři Willnerové. V Teplicích dále sídlila manufaktura profesora Hanse Hockeho či Bullova porcelánka. Další důležitou lokalitou je Šanov, původně samostatná vesnice, od roku 1895 součást Teplic. Sídlil zde podnik Reinholda Borsdorfa a Císařsko-královská odborná keramická škola. V Teplicích také po druhé světové válce sídlily Spojené keramické závody n. p. Teplice. Jednalo se o národní podnik zastřešující původní továrny na Teplicku.

Teplička. Obec na Karlovarsku v rámci regionu nezaostávala a také měla své porcelánky.

Trnovany. Dnes již městská část Teplic známá továrnami Amphora, Ditmar-Urbach nebo Alexandra (Wahliss). Působila zde také továrna na majoliku a fajáns Josefa Strnacta mladšího, porcelánka Melkus & Moest, továrna Antona Kessela, podnik Paula Dachsela, porcelánka Adolfa Laufera, továrna na porcelán a terakotu Vincenze Ungera či firma Eduard Stellmacher & Co., porcelánka bývalého spolumajitele a syna zakladatele továrny Amphora. Filiálku porcelánky z nedalekého Proboštova zde založili bratři Willnerové.

Týnec nad Sázavou. Továrna na výrobu kameniny založená na místním hradě Františkem hrabětem z Vrtby.

Unčín. Manufaktura na výrobu kameniny u Teplic, kterou později koupil Bernard Bloch a následně výrobu přemístil do Dubí.

Union. Celým názvem Spojené továrny na porcelán Union. Jednalo se akciovou společnost, která za první republiky sdružovala továrny z Klášterce a Trnovan.

Ústí nad Labem. Továrna na výrobu keramiky založená Heinrichem Adolfem Bährem známá jako Bähr & Maresch.

Victoria. Porcelánka ve Staré Roli (dnes již městské části Karlových Varů).

Vranov nad Dyjí. Manufaktura na výrobu kameniny ve stylu wedgwoodu.

Vsetín. Keramika značená názvem města Vsetín se vyráběla v Mikulůvce v manufaktuře založené rodinou Löblových.

Všeruby. Manufaktura produkující zboží z kameniny a porcelánu v obci u Kladna.

Výrobní družstvo keramiky, Bechyně. Továrna na výrobu keramiky, později orientovaná především na sanitární zboží a po revoluci získaná švýcarskou společností Laufen.

Zdekauer, Moritz. Majitel porcelánky ve Staré Roli, jehož iniciály "M. Z." se objevovaly na výrobcích továrny.

Znojemská keramika. Národní podnik založený po druhé světové válce sdružující podniky Ditmar-Urbach, Klammerthovu porcelánku a továrnu v Kravsku.

Znojmo. Jihomoravské město má bohatou tradici keramické výroby. Působila zde například porcelánka Thaya (německý název řeky Dyje), kterou roku 1860 uvedl do provozu Heinrich Kaláb. Dále zde fungovala kameninová továrna Františka Steidla otevřená kolem poloviny 19. století, jejíž nádobí se značilo vtlačeným nápisem STEIDEL/ZNAIM. Od roku 1878 se továrny Steidla a Kalába staly součástí koncernu Rudolfa Ditmara, který se později rozšířil o podnik bratří Urbachových v Trnovanech a vznikla tak značka Ditmar-Urbach. Po druhé světové válce docházelo ke znárodnění soukromých společností. Ditmar-Urbach se spolu s kameninovou továrnou Aloise Klammertha stal součástí národního podniku Znojemská keramika. Klammerthův podnik působil ve Znojmě již od první třetiny 19. století. V letech 1872-1921 byla ve Znojmě keramická průmyslová škola, která se poté přestěhovala do Karlových Varů. Dále se v odborné literatuře píše o hrnčířských manufakturách Františka Slowaka a Johannese Sitka z druhé poloviny 19. století, v tomtéž století zde existovaly i kameninové manufaktury Františka Kellera, Antonína Marka a Jindřicha Raabeho.

Žacléř. Severočeská porcelánka rodiny Pohlových, kteří zde vyráběli například figurální kropenky nebo elektroporcelán.

Ždánov. Vesnice u Domažlic, kde působila manufaktura Františka Josefa Mayera a později také manufaktura Josefa Langa.

 

 

Poznámka: Práce na této encyklopedii nadále pokračují. Postupně přidáváme fotografie, značky i nové články a jejich jednotlivé části. Pokud najdete nějakou chybu či chybějící informace, budeme rádi, když nám dáte vědět.

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookies (více informací).

Tento souhlas po Vás vyžaduje Evropská unie.

Nesouhlasím Souhlasím