Horní Slavkov (Schlaggenwald) - porcelán

Porcelánka v Horním Slavkově bývá uváděna jako nejstarší porcelánová výrobna na českém území. Její založení se datuje do roku 1792, přičemž privilegia k výrobě porcelánu se jí dostává až o dvacet let později, protože v rakousko-uherské monarchii není zájem o výrobu konkurující Vídni. To postihuje i další české porcelánky založené v na přelomu 18. a 19. století.

Porcelánová manufaktura v Horním Slavkově si prochází těžkými začátky, což také vede ke střídání majitelů. Od zakladatele Johanna Georga Pauluse a jeho společníků Johanna Pöschla s Johannem Georgem Reumannem je odkoupena v roce 1800 Louisou Sophií Greinerovou a jejími dětmi Moritzem a Friederikou.

O osm let později továrnu odkupuje slavkovský chirurg Johann Georg Lippert, manžel Friederiky Greinerové, jenž se pouští do podnikání ve výrobě porcelánu se společníkem Wenzelem Haasem. Kvalita výrobků roste, přestože se společnost potýká s hospodářskými problémy spojenými s napoleonskými válkami. Lippert s Haasem roku 1812 získávají již zmíněné privilegium privatum pro výrobu porcelánu a ve 30. letech porcelánka spěje k nejúspěšnějšímu období.

To už místo zesnulého Wenzela Haase spolupracuje s Lippertem Haasův syn Eusebius August, po Lippertově úmrtí roku 1843 pak Haas mladší vede podnik sám. Úspěšná éra, která vyprodukovala porcelán dodnes oblíbený mezi sběrateli, pokračuje do roku 1867. Sběratelé si z této doby oblibují zejména figurální plastiky a vázy. Manufakturu následně přebírají Georg Karl Haas, syn E. A. Haase, a synovec E. A. Haase Johann B. Anton Cžjžek (čte se "Čížek").

"Za nových majitelů došlo k opětovnému posunu ve filosofii výroby," píše Zdeněk Knápek v Rukověti sběratele porcelán. "Zúžil se sortiment a započala výroba velkých sérií stejného zboží. Přípravě nových tvarů a dekorů byla věnována mimořádná pozornost a oba podnikatelé využívali i služeb renomovaných designérů působících v zahraničí," dodává Knápek.

Jako firma Haas & Cžjžek od roku 1871 rozšiřují výrobu o nově získanou porcelánku v Dolním Chodově a fungují tak jako jeden z nejvyspělejších podniků v Evropě až do znárodnění dekretem Edvarda Beneše po skončení druhé světové války. Od roku 1958 se zařazuje do národního podniku Karlovarský porcelán.

K privatizaci porcelánky dochází až v roce 1992 usnesením vlády, společnost se nadále soustředí na vývoz do zahraničí. S 21. stoletím však porcelánku postihují opakované ekonomické potíže, dočasné uzavření provozu a další střídání majitelů, od roku 2017 působí v Příchovicích v okrese Plzeň-jih místo původního Slavkova.

Mezi sběrateli starožitností zůstávají populární především výrobky Horního Slavkova z období kolem 30. let 19. století, jedná se především o starožitné malované šálky s podšálky, případně vázy.

Užitečné zdroje:

BRAUNOVÁ, Dagmar. Porcelánová tradice. Karlovy Vary, 1992. Haas & Czjzek, spol. s.r.o.

BRAUNOVÁ, Alena. Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha, 1985. Práce.

MAHLER, Marek. Oceňování starožitného porcelánu. Praha, 2004, Asociace starožitníků České republiky.

KNÁPEK, Zdeněk. Rukověť sběratele porcelánu. Olomouc, 2003. Rubico.

Schlaggenwald.cz

iDnes: Kdysi slavná hornoslavkovská porcelánka je opět na prodej