Starožitné platinové šperky
Starožitné šperky z platiny nacházíme ve starožitnictvích ve velmi omezené míře, z drahých kovů jsou mnohem častější starožitné šperky ze zlata a stříbra. Platina je velmi těžký a chemicky ohromně odolný drahý kov. Barva platiny je stříbřitě bílá, což se projevuje i na vzhledu starožitných platinových šperků.
Platina je totiž materiálem pro šperkařskou výrobu prakticky až od 20. století, kdy se výrobci šperků konečně dokázali popasovat s velmi náročným opracováním. Výjimečně nalezneme starožitné platinové šperky i ve druhé polovině 19. století, ale v tomto období se platina používala spíše pro výrobu mincí.
Připomeňme, že teplota tání platiny se pohybuje až na 1800 stupních celsia. Jako samostatný kov byla platina objevena roku 1735 v Kolumbii a dnes se těží zejména v Rusku, Spojených státech, Jihoafrické republice, Kanadě, Austrálii a právě Kolumbii.
Puncovní povinnost pro platinové šperky a další výrobky z platiny v Čechách funguje až od roku 1929.
Platina je drahým kovem, o nichž platí, že se vyskytují v přírodě v mnohem menším objemu než celá řada jiných kovů. O drahých kovech také platí, že mají vysokou hustotu.
Ryzost starožitných platinových šperků a dalších starožitností z platiny bývá na hodnotě 950/1000, chemická značka je „Pt“, takže v popisech šperků z platiny pak zpravidla registrujeme zkrácený popis „Pt 950/1000“.
Užitečné zdroje:
MAHLER, Marek. Oceňování výrobků z drahých kovů. Praha, 1999. Asociace starožitníků.
