27. VELETRH ANTIQUE TÉMA SECESE

Majitele galerie, pana MICHALA JANKOVSKÉHO, jsme se zeptali:

JAKÝ JE VÁŠ OSOBNÍ VZTAH K SECESI?

Mám rád secesi pro její specifickou d e k o r a t i v n o s t, ať lineární, nebo třeba dekorativnost tvaru a barvy.

Jako by z ducha času vyproudil gejzír odvážné a novátorské invence, která do té doby neměla obdoby - ne nadarmo se vžil mezinárodně známý pojem "art nouveau", nové umění. Nové tvary a nové vidění se uplatnily ve výtvarném umění, nepřehlédnutelně ve všech oborech užitého umění (nábytkářství, sklářství) a velkolepě v architektuře a v pojetí interiéru.

Vedle muchovské (francouzské a belgické) secese přes anglické, skotské a španělské hnutí je mi zvlášť blízký německý Judendstil a vídeňský přínos především s jeho zhuštěným nadčasovým stylem a osobitou geometrizací (tady dominuje postava génia světového designu Josefa Hoffmanna).

Zbytostněním českého secesního výrazu je pro mě osobitá produkce šumavské sklárny Loetz z Klášterského Mlýna, která patří ke světovému dědictví v tomto oboru. Vedle toho bych mezi představiteli české secese rád vzpomněl své oblíbené sochaře Ladislava Šalouna, Stanislava Suchardu a nedoceněného Františka Bílka a malíře Aloise Kalvodu a Josefa Ullmanna.

JAKÉ NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ARTEFAKTY OBDOBÍ SECESE JSTE MĚL V PRODEJI?

Za dobu působení našeho obchodu patřil k nejvýraznějším secesním objektům portrét dívky od Alfonse Muchy a několik jeho dobových plakátů (litografií) k představením Sarah Bernhardt. Velkou radost vždy udělaly jedinečné šperky z německé dílny Theodora Fahrnera (Pforzheim) nebo osobité šperky české návrhářky Marie Křivánkové.

MŮŽETE POROVNAT VÝSTAVNÍ PROSTORY MÁNESA A RADNICE?

Porovnávat prostory ve výstavní síni Mánes a v Novoměstské radnici není pro mě jednoduché. V obou případech je řada kladů a nějaké mínusy.

Expozice ve funkcionalistické budově Mánesu vyznívaly velkoryseji a prostor vyvolával větší dojem sourodosti. Výhodou byla velká restaurace. Jako nedostatek jsem vnímal špatné mikroklima, zvlášť v jarním termínu velerhu - horko a těžko dýchatelný vzduch, dole nestabilní podlahy a nízké stropy se žhnoucími lampami.

V Novoměstské radnici, která působí pro daný účel reprezentativně, je zřejmě méně místa, ale z hlediska praktičnosti umístění si naše expozice polepšila, i když je menší. Mikroklima je příznivější, i když jsem od vystavovatelů z přízemí zaslechl připomínky ohledně průvanu během podzimního konání veletrhu.

LÖTZ

Secese je považována za poslední jednotný sloh zasahující řadu uměleckých oborů. Název však vznikl z německého sezession tzn. odštěpení, konkrétně odštěpení se mladých tvůrců (Jugendstil v němčině) z pout tehdy silné akademické tradice. Nejvýrazněji zasáhl nový sloh (Art Nouveau ve francouzštině) užité umění, v době svého krátkého vrcholu, době tzv. 2. vědecko-technické revoluce. Ovšem kde se secese našla ve své dokonalé podobě, je právě sklářství. Od 19. století zažívá sklo experimentální období barevnosti, imitací polodrahokamů atp. Extatické časy přináší sklu přelom století 19. a 20.

Módními náladami 19. století si prošla i sklářská huť zvučného jména Lötz (také Loetz), založená roku 1836 v Klášterském mlýně v jižních Čechách. Nad tím, čeho sklárna dosáhla v době secesního stylu, se pozastavuje dech milovníkům umění dodnes.

Huť založenou Janem B. Eisnerem z Eisensteinu vedl následně Johann Lötz Witwe, poté jeho vdova a od roku 1879 vnuk Maxmilián rytíř Spaun, pak až do zániku roku 1947 Spaun junior.

Po roce 1895 můžeme vysledovat ve vzhledu skla secesní prvky, inspirované mimo jiné produkcí skla společnosti Tiffany, vystavené na veletrhu v Liberci roku 1897. Lötz se tak podepsal spolu s americkou značkou Tiffany a francouzskou Gallé pod fenomenální pojem "secesní sklo", za které sklízel úspěchy v podobně Grand Prix ze světových výstav v Paříži 1889 a 1900, Chicagu 1893 a v St. Louis 1904.

Jeho jedinečnost spočívá v uměleckém zpracování nových technik, např. iris - povrchový duhový lesk kolekce Phenomen (1898), kolekce Papillion (1899) - drobně skvrnitý iris, česaný-nitkový a pásový intarzovaný dekor, rohovinové sklo (1900), aj.

Přizváni byli přední tvůrci Marie Kirschner, Eduard Procházka, Franz Hofstötter, Adolph Beckert, Koloman Moser, Josef Hoffmann, Leopold Bauer, Otto Prutscher, aj.

Výrobky, nejčastěji vázy, mísy, karafy, často nebývají značeny, pokud ano tak mohou být značeny autorskou znakem z iniciál "MK" (M. Kirschner či K. Moser), protnutými šípy s čtyřmi hvězdami, nápisem "Spaun", nebo "Loetz Austria", po 1918 "Czecho slovakia" (dvě slova) v oválu či čtverci, anebo pak dle zákazníků např. "Richard", "Velez" aj.

nb, n-b@seznam.cz

Zdroje:

Secesní sklo z Klášterského mlýna 1895-1914, Alena Adlerová, 1984, Knihovna Umělecko-Průmyslového Muzea v Praze.

Loetz - Bohemian glass, Jan Mergl, 2003, Hatje Cantz.