Irizované sklo a starožitnosti

Inspirací k výrobě dnes již starožitného irizovaného skla měly být archeologické nálezy římského antického skla, které probíhaly v okolí Středozemního moře v 19. a na počátku 20. století, jak uvádí například Judith Millerová v knize Starožitnosti pod lupou.

Římské sklo přitom nebylo vyráběno technikou, jakou se vyrábělo irizované sklo. Nalezené starožitnosti z období antiky totiž byly pokryty korozí způsobenou dlouhými lety ve vlhké zemině. Napodobován však nebyl jen metalický vzhled, inspirace vycházela i z tvarů antických nádob.

Kovový vzhled irizovaného starožitného skla byl u luxusnějších kousků dosahován přimícháváním metalických solí, levnější výrobky bývaly ještě nastříkány listry, tedy kovovými pigmenty.

Hlavními výrobci irizovaného skla byli od konce 19. století Louis Comfort Tiffany v USA a na starém kontinentu Loetz. Zatímco u evropského výrobce uvádí Judith Millerová, že se jednalo o rakouskou firmu, je třeba zmínit, že původní sklárna vznikla na konci 18. století v Česku, konkrétněji v Kašperských Horách, kde postupně měla více sklářských dílen.