Starožitné sklo

 

Historie výroby skla se píše už zhruba 2000 let, nepočítáme-li původní fénické perly, které se vyráběly dokonce před 5000 lety. Po Féničanech nacházíme nejstarší známky starožitných skleněných výrobků v Egyptě, které následně převzali Římané, kteří v prvním století našeho letopočtu zavádějí revoluční postup foukáním skla, což je metoda, která bez výraznějších úprav vydržela dodnes. Foukané sklo dělíme primárně na ručně tvarované a foukané do formy.

Skleněná hmota se vyrábí roztavením písku a oxidu sodného (převedším v Egyptě či Itálii) nebo oxidu draselného, které vzniklo ve Francii a Německu.

Starožitné sklo vídáme u starožitníků často v podobě váz, častým produktem jsou různé sklenice, číše, poháry, džbány, karafy nebo korbele, z nádob nemůžeme opomenout dózy či nástolce. V nabídce starožitnictví najdeme také skleněná těžítka, flakony, popelníky nebo svícny.

Oblíbené mezi sběrateli je například starožitné benátské sklo či secesní kamejové sklo z Francie. Zahraniční turisté si naopak z Česka rádi odvážejí vyhlášené místní sklo, ať už se jedná o sklo lazurované, listrované, irizované, přejímané, ručně řezané či broušené nebo ryté.

 

Související články:

Irizované sklo

Kamejové sklo