Starožitné zlaté šperky
Starožitné zlaté šperky i nové výrobky nebývají vyrobeny z ryzího zlata, nýbrž ze slitiny. Jednotkou, která udává ryzost, je karát. Ryzí zlato má 24 karátů, jeden karát je tak jedna čtyřiadvacetina hmotnostního podílu zlata. Původně se šperky sice vyráběly z ryzího zlata tak, jak se získalo rýžováním, avšak pro dosažení dalších vlastností jako barva nebo tvrdost, se začalo využívat legování s dalšími kovy.
Při určování ryzosti užíváme karáty se značkou „kt“, což je rozdíl oproti váhovým karátům se značkou „ct“, které užíváme pro drahokamy nebo perly.
Ryzost zlata se dnes také vyjadřuje v tisícinách, například „900/1000“ (uvádíme také jako 900/000) namísto uvedení hodnoty „21,6 karátů“, prakticky se však jedná o tentýž údaj.
Zlato rozlišujeme podle barev, které vycházejí z legování jinými kovy.
Žluté zlato vzniká legováním se stříbrem a mědí, u starožitných zlatých šperků se tento materiál vyskytuje velmi často. Dalším často používaným pro starožitné zlaté šperky je bílé zlato, jež se leguje pomocí stříbra, palladia a zinku, dříve i platinou. Bílé zlato bývá cennější díky náročnosti zpracování, i proto se k výrobě šperků začalo postupně více využívat až v průběhu 20. století.
Vysoce ceněné je dukátové zlato, které je výrazně žluté díky vysoké ryzosti 986/1000, jedná se tedy o zlato, které je téměř ryzí. Dále známe zlato červené, růžové, modré, zelené nebo purpurové. Jak již bylo zmíněno, ve starožitnictvích však nacházíme nejčastěji starožitné šperky ze žlutého a bílého zlata, případně ze zlata růžového, jež vzniká legováním s mědí, případně stříbrem.
Užitečné zdroje:
MAHLER, Marek. Oceňování výrobků z drahých kovů. Praha, 1999. Asociace starožitníků.
Související články:
