Starožitné šperky
Šperk je nejčastěji drobný ozdobný předmět, který lidé nosí na těle, jako například prsten či náušnice, nebo na oděvech, to platí například o sponě do kravaty či broži. Cenné šperky bývají vyrobeny z drahých kovů, tedy ze zlata, stříbra nebo platiny, a drahých kamenů jako diamanty, smaragdy, rubíny, safíry či opály. Starožitné šperky vyrobené z levnějších materiálů také můžeme najít na bleších trzích i ve starožitnictvích, řadíme je však do bižuterie. Starožitné šperky bývají kupovány nejen kvůli jejich obvyklému používání, tedy nošení na veřejnosti, ale zároveň jako investice.
Přestože prodej starožitných šperků cílí především na ženy, nalezneme ve starožitnictvích i četné zastoupení pánských šperků, jedná se například o spony do kravaty, manžetové knoflíčky, řetízky ke kapesním hodinkám i prsteny. Mezi ženami jsou hojně vyhledávány náušnice, prsteny, brože, závěsy nebo náhrdelníky.
Zatímco šperky ze zlata a stříbra registrujeme už od starověku, starožitné platinové šperky jsou výrazně pozdějšími produkty. Platina totiž byla nalezena jako samostatný kov až roku 1735 v Kolumbii.
Důležitý faktor při hodnocení šperků z drahých kovů je jejich ryzost, která je vyjádřená číselným údajem udávajícím poměr drahého kovu ve výrobku či slitině. Zlaté šperky obvykle bývají o ryzosti 585/1000, 750/1000, stříbrné šperky pak mívají ryzost 800/1000 nebo 900/1000, pro platinu je obvyklá ryzost 950/1000.
Ryzost drahého kovu by měla být označena puncem. Podle současných zákonů je prakticky nemožné, aby se v obchodech prodávaly starožitné šperky bez patřičného označení kvality puncovním úřadem. Punc bývá na starožitný šperk zaveden ražením či laserovým paprskem, dále existuje označení plombou, případně se vydává písemné osvědčení. Pokud vlastníte starožitné šperky opatřené puncovní značkou, můžete si na stránkách puncovního úřadu zkusit zjistit ryzost. Puncovní značení však mohou být odlišná, pokud se jedná o zahraniční šperky. Puncovní značení se také měnilo v průběhu let.
U drahých kamenů má výrazný vliv na cenu, zda se jedná o přírodní drahý kámen, či o syntetickou výrobu. Vyšší cenu má pochopitelně starožitný šperk s přírodním drahým kamenem. O tom, že výrazně nižší cenu mají náhražky kamenů například sklem, není třeba delšího výkladu.
Cenu starožitných šperků tak výrazně určuje použitý materiál a jeho kvalita i kvantita (například počet použitých drahých kamenů), dalším důležitým faktorem je také způsob opracování. Vyšší cenu mají podle očekávání starožitné šperky ruční výroby oproti šperkům litým či strojově vyráběným. Důležitou roli při hodnocení ceny šperku má také jeho stáří, ale zároveň s tím i opotřebování.
Užitečné zdroje:
MAHLER, Marek. Oceňování drahých kamenů. Praha, 1999. Asociace starožitníků.
MAHLER, Marek. Oceňování výrobků z drahých kovů. Praha, 1999. Asociace starožitníků.
